Jsme všichni všeumělové?

Odjezd na dovolenou. Trochu stresu, trochu spěchu. Hurá už startujeme auto a jedeme. Večer před odjezdem jsme se s Vašíkem začali těšit na cestu, že si pustíme naše oblíbené filmy. Po několika kilometrech jsme namontovali televizku, jenže kabel je zaskládaný taškami. Zastavili jsme a já začala tahat kabel z pod tašek. No a najednou rup a koncovka, která se dává v autě do zapalovače se rozsypala na pět kousků. Co teď? Na pumpě tuto koncovku neměli. Jeli jsme dál a asi za hodinu mě napadlo, že když se to jen rozsypalo, tak se to zase bude dát seskládat. Koukám na to, v životě jsem to neviděla rozdělané a vlastně vůbec nerozumím elektrice. Chvíli jsem si s tím jen tak pohrávala a různě skládala jednotlivé díly a najednou jsem to UVIDĚLA. V té chvíli jsem přesně věděla, kam co patří. Začala jsem to skládat a začalo to do sebe ZAPADAT a začalo mě to opravdu BAVIT. A najednou jsem přesně věděla, kam co patří. Pak už jen stačilo kabel vyzkoušet a ono to fungovalo. JUPÍÍÍ !

Napadá mě parafráze směrem k životu – „Když uvidíme, že vlastně vše do sebe zapadá, tak najednou víme, kam, kdy a jak.“ 🙂